Historie a současnost

První osídlení mohlo vzniknout teprve roku 1009, kdy zde dobývači stříbra a zlata kutali na svazích kolem Svobody a Rýchor. S jistotou lze říci, že ve 12. století osada existovala pod ochranou pánů ze Silvárova. Jistá privilegia byla tomuto městečku dána císařem Rudolfem II. roku 1546 a kdy se odevzdával desátek z císařských lesů. Ve státním archivu se nachází privilegia a pečetě z roku 1634. Dle dokladů z roku 1577 patřila část dolů ve Svobodě a dnešní Bystřici pánům ze Zilvárova. Dne 18.10.1580 povýšil císař Rudolf II. Svobodu na horní město a zároveň odpustil podílníkům na těžbě placení desátků. Město Svoboda mělo v Bystřici jednu štolu a hospodářství č.5 včetně polí za které odevzdávalo na panství Vlčice čtvrtletní poplatek 1 zlatý a 33 krejcarů. Výnos těžby byl přezkoušen 4. března 1673 zemským přezkušovatelem Goldtburgem a bylo zjištěno, že po přetavení se získalo 21 dukátů v ryzosti 23 karátů a 11 gránů. V roce 1681 byla stará šachta nově vydřevěna a vchod nově zastřešen. Dne 17. července 1764 byl důl na příkaz knížete Schwarzenberga prohlédnut, přeměřen a zmapován. V roce 1772 byla těžba již mizivá a tak roku 1781 kníže Schwarzenberg důl uzavřel.

V roce 1650 měla Svoboda mlýn s dvěma koly, obchod se solí, 6 řezníků, pekařství, obuvníky, vydělávání kůží, obchodníky, lazebníka v J.L. (za kterého se odevzdávaly 3 Tolary ročně), další řemeslníky, celkem mělo městečko 500 obyvatel. Vybíralo se mýtné za přejezd mostu přes řeku Úpu. Od roku 1580 se zde konaly 2x do roka trhy (první na sv. Laurence a adventní trh), od 20.04.1827 byly povoleny trhy 4x do roka. Od 28.04.1653 se konaly také týdenní trhy, vždy ve středu a sobotu. Tyto trhy byly roku 1810 z důvodů nerentability zrušeny.

V roce 1587 se konala obhlídka hranic a tato komise byla ubytována u Georga Hankeho rychtáře ve Svobodě. Stravovali se u devíti stolů a za patnáct dní utratili 124 Tolarů. Bohužel roku 1599 vyhořela radnice a veliká část dokladů byla zničena.

Město mělo již roku 1584 kostel sv. Adalberta a patřil pod Mladé Buky. Roku 1777 byl zbourán a postaven knížetem Josefem Adamem Schwarzenbergem postaven nový a vysvěcen sv. Janu Nepomuku, nynější kostelní věž pochází z koku 1836. Roku 1856 byl kostel vysvěcen na farní kostel. Kolem kostela byl hřbitov, tento byl roku 1888 zrušen a založen nový. První škola vznikla kolem roku 1747 a první učitel byl Augustin Rub. Od roku 1899 má město novou školu. První špitál vznikl roku 1683 a byl založen knížetem Schwarzenbergem. Na náměstí se nachází sousoší tří svatých (autor neznámý). Dům č. 107 patřil rodině Etrichů, kteří zde měli také pekárnu a jeden jejich potomek vynalezl (zhotovil) letadlo Holub (Taube) a později z něho vznikla letadla typu Heinkel. Na tomto domě se nacházela pamětní tabule, že zde přenocoval císař Josef II. ze dne 12. na 13. září 1779. Roku 1879 byla otevřena nová tělocvična (nyní dost zchátralá budova u silnice na Pec). Město mělo také hrdelní soud a také šibeniční vrch, tam kde se dnes nachází Muchomůrka. Měla být kdysi šibenice.

Byly zde také dvě papírny, první směrem na Pec je bývalá továrna Piette. Prosper Piette de Rivage (1846 - 1928) pocházel z Luxemburgu, rodinná tradice je spojena s výrobou papíru z poloviny 15. století. Prosper Piette získával vavříny na světových výstavách a jeho cigaretový papír byl bezkonkurenční. Vyráběl se zde také krepový papír a papír kopírovací. Byl výborným podnikatelem a velmi přístupný k lidu a milovník Krkonoš. Nechal postavit školu. Ta byla postavena a dána do provozu 15.září 1880 jako soukromá škola Prospera Pietteho. Povolením z roku 1882 se stala školou veřejnou. Dne 15. září byla otevřena 4. třída a roku 1885 se stala pětitřídní a začala být spravována zemským úřadem.

O něco výše byla továrna na papír firmy Eichmann, zde se vyráběl bankovní papír, fotopapír, světlotiskový papír, papír na děrné štítky a také pauzovací papír. Mezi továrnou Piette a Eichmannovou se nachází památníček na povodeň z 29. - 30. července 1897. Na tomto místě stával dům a při povodni byl stržen. Přišlo v něm o život 17 lidí. Po této katastrofě bylo koryto řeky prohloubeno na nynější podobu. Kolem roku 1901 mělo městečko 1682 obyvatel.

Největšího rozkvětu po středověku dosáhla Svoboda ve druhé polovině 19. století, kdy v roce 1871 byla do Svobody zavedena také železnice. Ta napomohla také obrovskému rozvoji turistiky na počátku 20. století. Svoboda nad Úpou se stala výchozím místem pro celou oblast Východních Krkonoš - Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Velkou i Malou Úpu aj. V současné době se v historickém centru města obnovují kavárny, obchůdky, vyrostly zde nové kvalitní hotely a pensiony. Do města přijíždí turisté za aktivní dovolenou i odpočinkem.