Těžba zlata

HISTORIE TĚŽBY ZLATA VE SVOBODĚ NAD ÚPOU A NA RÝCHORÁCH

Těžba zlata

Počátek těžby kovů je opředen pověstmi, které nám v 16. století zaznamenal kronikář Simon Hütnel. Zlato a stříbro se podle něj na Rýchorách těžilo již na počátku 11. století a za knížete Oldřicha zde zásluhou Petra Hostolovského vzniklo hlavní důlní dílo. Další nepotvrzené zprávy o dobývání zlata jsou z roku 1241 a až z roku 1542 je první doložená zmínka o těžbě zlata. V zástavní listině mezi známým důlním podnikatelem Kryštofem z Gendorfu a majitelem vlčického panství Kryštofem Zilvarem, se výslovně připomínají užitky z dolování na Rýchorách. Důležitý pro zdejší oblast je rok 1546. Tehdy císař Ferdinand I. Udělil práva na těžbu kovů pro městys Svobodu a zlaté Rýchory. Současně získala Svoboda některá práva horních měst a erb polepšený zkříženými hornickými kladívky. V následujícím roce se Zilvarové ze Silbrštejna stávají majiteli dolů a podnikateli na některých zlatonosných ložiskách této oblasti. V roce 1551 Ferdinand I. prodlužuje o deset let horní práva Svobodě a celé oblasti zlatých Rýchor, v letech 1562 a 1564 pak uděluje privilegia ( fristuňky ) dolům na zlato a stříbro. O prosperitě těžby vypovídá zmínka z roku 1560, kdy měli horníci ze svobodských dolů věnovat kostelu ve Vlčicích zlaté ciborium těžké 74 dukátů (262g).

Kryštof Zilvar z Pilníkova pronajal 19.8.1577 rýchorské doly Janu Jirskému, měšťanu z Hradce Králové, který svých práv náležitě využil a v této době zdejší doly prosperovaly a Svoboda se stala obchodním a administrativním centrem oblasti. Císař Rudolf II. Povýšil 18.10.1580 Svobodu na horní město a zároveň odpustil podílníkům na těžbě placení desátků.

Nejproduktivnější těžba se traduje od roku 1648, kdy císař Ferdinand III.opět stvrdil Svobodě privilegium pro těžbu zlata a stříbra při řece Úpě. Až do roku 1773 jsou záznamy o odvodech zlata o celkové hmotnosti 629g.

Konec 17. a počátek 18.století je však ve znamení velkého útlumu. Je pravděpodobné, že obec udržovala doly jen proto, aby nepřišla o privilegia horního města. Roku 1772 bylo dolování zcela zastaveno a tím končí dobývání zlata na Rýchorách, které již nikdy, nebylo obnoveno.
Pro představu vyjmenujeme alespoň ta místa, kde jsou zbytky po dobývání nejrozsáhlejší nebo byl prováděn podrobný průzkum. Jsou to na katastru Mladé Buky: Bystřice - sejpové pole, Bártův les, Sklenářovice, Dolní Sejfy, Kraví hora, "za konírnou", Zlatá Panna. Na katastru Javorník: severní část nad obcí, Žabiny, Jiřský příkop. Na katastru Svoboda nad Úpou: Černohorský potok a mnoho dalších míst v katastru Janské Lázně, Horní Maršov, Rudník, Černý Důl ....
Článek vychází z knihy RNDr. Radko Táslera a spol. s názvem "Těžba zlata v okolí Svobody nad Úpou" a je k zakoupení v Informačním středisku ve Svobodě nad Úpou.

 

Těžba zlata