Počátek těžby kovů je opředen pověstmi, které nám v 16. století
zaznamenal kronikář Simon Hütnel. Zlato a stříbro se podle něj na
Rýchorách těžilo již na počátku 11. století a za knížete Oldřicha zde
zásluhou Petra Hostolovského vzniklo hlavní důlní dílo. Další
nepotvrzené zprávy o dobývání zlata jsou z roku 1241 a až z roku 1542
je první doložená zmínka o těžbě zlata. V zástavní listině mezi známým
důlním podnikatelem Kryštofem z Gendorfu a majitelem vlčického panství
Kryštofem Zilvarem, se výslovně připomínají užitky z dolování na
Rýchorách. Důležitý pro zdejší oblast je rok 1546. Tehdy císař
Ferdinand I. Udělil práva na těžbu kovů pro městys Svobodu a zlaté
Rýchory. Současně získala Svoboda některá práva horních měst a erb
polepšený zkříženými hornickými kladívky. V následujícím roce se
Zilvarové ze Silbrštejna stávají majiteli dolů a podnikateli na
některých zlatonosných ložiskách této oblasti. V roce 1551 Ferdinand I.
prodlužuje o deset let horní práva Svobodě a celé oblasti zlatých
Rýchor, v letech 1562 a 1564 pak uděluje privilegia ( fristuňky ) dolům
na zlato a stříbro. O prosperitě těžby vypovídá zmínka z roku 1560, kdy
měli horníci ze svobodských dolů věnovat kostelu ve Vlčicích zlaté
ciborium těžké 74 dukátů (262g).
Kryštof Zilvar z Pilníkova pronajal 19.8.1577 rýchorské doly
Janu Jirskému, měšťanu z Hradce Králové, který svých práv náležitě
využil a v této době zdejší doly prosperovaly a Svoboda se stala
obchodním a administrativním centrem oblasti. Císař Rudolf II. Povýšil
18.10.1580 Svobodu na horní město a zároveň odpustil podílníkům na
těžbě placení desátků.
Nejproduktivnější těžba se traduje od roku 1648, kdy císař
Ferdinand III.opět stvrdil Svobodě privilegium pro těžbu zlata a
stříbra při řece Úpě. Až do roku 1773 jsou záznamy o odvodech zlata o
celkové hmotnosti 629g.
Konec 17. a počátek 18.století je však ve znamení velkého útlumu. Je
pravděpodobné, že obec udržovala doly jen proto, aby nepřišla o
privilegia horního města. Roku 1772 bylo dolování zcela zastaveno a tím
končí dobývání zlata na Rýchorách, které již nikdy, nebylo obnoveno.
Pro představu vyjmenujeme alespoň ta místa, kde jsou zbytky po dobývání nejrozsáhlejší nebo byl prováděn podrobný průzkum. Jsou to na katastru Mladé Buky: Bystřice - sejpové pole, Bártův les, Sklenářovice, Dolní Sejfy, Kraví hora, "za konírnou", Zlatá Panna. Na katastru Javorník: severní část nad obcí, Žabiny, Jiřský příkop. Na katastru Svoboda nad Úpou: Černohorský potok a mnoho dalších míst v katastru Janské Lázně, Horní Maršov, Rudník, Černý Důl ....
Článek vychází z knihy RNDr. Radko Táslera a spol. s názvem "Těžba
zlata v okolí Svobody nad Úpou" a je k zakoupení v Informačním středisku ve
Svobodě nad Úpou.
Těžba zlata