Praktické informace

Informační centrum

Léto

Zima

O Svobodě nad Úpou

On-Line prodej

CZ | DE

Výlety

Nabídka výletů do okolí

Naučná stezka "VIA PIETTE"

Výlet na Rýchory

Sněžka

Albeřické údolí

Dělostřelecká tvrz Stachelberg

Dělostřelecká tvrz Stachelberg měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Bohužel, do konce září 1938 se podařilo vybetonovat pouze první z dvanácti plánovaných objektů, z nichž 11 mělo být spojeno rozsáhlým podzemním systémem. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku. Družstvo FORTIS zde provozuje muzeum čs. opevnění.

Historie tvrze Stachelberg

O výstavbě stálého opevnění bylo tehdejší vládou rozhodnuto již v roce 1934. První terénní průzkum byl proveden ve dnech 21. až 22. února 1935. V tyto dny probíhala prohlídka terénu mezi Náchodem a Krkonošemi. Jednalo se především o Dobrošov, Turov, Petříkovice, Stachelberg a Maršov. Průzkum byl proveden členy československého generálního štábu a francouzskou delegací. Původní návrh trasy, který dala československá strana byl takový, že povede přes kótu 623 a vlastní kóta Stachelberg bude přenechána nepříteli. Ten by však pak měl výhled na celou linii a také do týlu. Proto byl francouzskými generály navržen nový průběh linie a to po hřebenu s kótou Stachelberg. Touto alternativou se měla ušetřit výstavba dvou kasemat. Linie na Stachelberg měla být budována až ve druhé fázi výstavby a to hned po tvrzi Dobrošov. Terénní průzkum proběhl o rok později. A to ve dnech 23. až 25. června 1936. Při tomto průzkumu byly navrženy hned tři alternativy (místa) na vybudování tvrze. Návrhy zněly trigonometr 623 Stachelberg, kóta Baba, a kóta Vrchy. Ve dnech 20. až 26. srpna 1936 bylo rozhodnuto o vytyčení a umístění jednotlivých objektů, ale i o průběhu podzemních prostor. Pak se již přes zimu navrhovaly a kreslily plány jednotlivých objektů a podzemí. Konečným výsledem po více než tříletém rozhodování a projednávání bylo zadání tvrze Stachelberg k výstavbě v srpnu roku 1937.

Muzeum ČS. opevnění

Muzeum ve tvrzi Stachelberg buduje od počátku 90. let družstvo Fortis z Trutnova. Cílem členů družstva Fortis a jejich příznivců je vybudování důstojného památníku stavitelům a obráncům československého opevnění. Muzeum a jeho expozice se postupně rozrůstají a zkvalitňují. V roce 2000 byla zpřístupněna část unikátních podzemích prostor, na povrchu tvrze byl zrekonstruován zákopový systém lehkého opevnění.

Návštěvní doba:

Květen, září - soboty, neděle a státní svátky - 10:00 až 12:00 a 13:00 až 17:00 hod

Červen - čtvrtky, pátky, soboty, neděle - 10:00 až 12:00 a 13:00 až 17:00 hod

Červenec, srpen - denně mimo pondělí - 10:00 až 12:00 a 13:00 až 17:00 hod

Říjen - pouze v sobotu - 10:00 až 12:00 a 13:00 až 17:00 hod
Na prohlídku podzemí je nutná pevná obuv a teplé oblečení (teplota cca 7°C)

Vstupné:

Plné vstupné ( dospělí a děti do 15-ti let )

Poloviční vstupné ( děti 6 - 15 let )

Rodinné vstupné ( 2 dospělí a 2 děti )

Pěchotní srub T-S 73

Model staveniště pěchotního srubu T-S 74

Podzemí T-S 73

Zasypaná šachta dělostřeleckého objektu T-S 77

Křižovatka hlavní galerie před kasárnami

Aichelburg

Zpřístupněný starý důl ve Sněžce

První zmínky o hornické činnosti v Obřím dole v Krkonoších jsou z roku 1456. Neznámý Benátčan zde popisuje svoji osmidenní dobrodružnou cestu z Vrchlabí do Obřího dolu pod Sněžkou, kde údajně nalezl kostry lidí, ametysty, smaragdy a zlato jako pozůstatek po starém dolování.

Podobné, málo věrohodné a nadsazené zprávy pocházejí i od Vlachů, kteří pronikali do Krkonoš od 15. století a hledali zde drahé kameny a kovy. V roce 1511 přišli do Obřího dolu míšenští horníci, aby zde zkusili štěstí po nezdaru ve zlaté štole na Šibeničním vrchu. Později se v Obřím dole vystřídala celá řada podnikatelů. V roce 1534 žádá o privilegium těžby v Obřím dole u krále společnost sedmnácti podnikatelů, která chce vybudovat huť, stoupu a celou osadu s vybavením. Kryštof Gendorf z Korutan, v podstatě tehdejší majitel Trutnovského a Žacléřského panství žádost zamítl.

V roce 1548 se o těžbu uchází L.Bischof a v odpovědi je podotknuto, že se zde pro chudost rud přestalo těžit již před čtyřiceti lety. Na mapě Jiříka z Řásné okolo roku 1569 je však uváděno 7 dolů a 5 kutišť. Důlní podnikatel a prospektor Hanse Seyfert nalezl v roce 1570 mocné polohy měděných, olovnatých a stříbrných rud, ale podrobnosti nejsou známé. Začátkem 17. století financuje provoz dolů panství Mladé Buky a de Waggi vlastní podnik na výrobu vitriolu - arzenovou, tzv. "jedovou" pec. Roku 1811 pec zvětšuje Ignác Loubal z Prahy, potom se vedení ujímá F.Winkler a nakonec Ruffer z Vratislavi. Především za vedení Ruffera důlní podnik velice prosperuje a mezi lety 1836 až 1866 roční produkce stoupla až na 26 tun mědi a 71 tun arzeniku. V roce 1876 byla pec uhašena pro vyčerpání ložiska měděných rud a ztrátu odbytiště arsenikových produktů. Hlavním odběratelem byl Hamburg, kde se arzenik přidával do nátěru lodí pod čárou ponoru. Arzenové rudy byly též po zpracování dopravovány do Itálie a používány na barvení pověstného benátského skla. Rozsahem největší důlní práce zde probíhaly v letech 1952 až 1959 na prozkoumání zásob polymetalických rud, především však wolframu. Bylo zde vyraženo téměř 7 kilometrů důlních děl. Od roku 1988 se průzkumem podzemí Obřího dolu zabývá Česká speleologická společnost Albeřice a postupně zpřístupňuje jeho část pro veřejnost. V roce 2004 byl zahájen turistický provoz v nejstarší části dolu Kovárna. Návštěvníci mají možnost spatřit nejen zhruba 250 metrů unikátních vydobytých prostor v masivu Sněžky, ale ozkoušet si na vlastní kůži práci středověkých havířů a zhlédnout funkční repliky historického důlního zařízení.

Informace pro návštěvníky:

Vstup do zpřístupněného důlního díla je u bývalé boudy Kovárna v Obřím dole. Cesta z Pece pod Sněžkou sem trvá asi 1 h 30 min. Na sestup do podzemí doporučujeme teplejší oblečení (teplota okolo 6°C, 100% vlhkost). Podmínkou je pevná obuv a věk nad 10 let. Podzemní trasu dlouhou asi 250 metrů zvládne každý turista, místy je nutné počítat s nízkým profilem štoly, příkrými schodišti a pohledem do hloubky.

Návštěvní doba: červenec - srpen, ve čtvrtek, v pátek, sobotu a v neděli.
Vstup do podzemí vždy v 10, 11:30, 13, 14,30 a 16 hodin.

Je nutné předem zakoupit lístky v galerii Veselý výlet v Peci pod Sněžkou nebo návštěvu objednat. Na místě bývalé boudy Kovárna, kde si Vás vyzvedne průvodce, je nutné být nejméně 15 minut před zahájením prohlídky. Malé fotoaparáty je možné vzít do podzemí, videokamery jsou z bezpečnostních důvodů zakázány.